Novinky pro pacienty
Diagnostika rakoviny konečníku: co vás čeká?
Vzorky do laboratoře: krev a stolice
V laboratoři lze v krvi zjišťovat hladinu určitých látek, které jsou pro růst nádorů dost typické. Říká se jim onkologické markery nebo onkomarkery a jejich nález dovoluje vyslovit podezření na nádor. Těchto látek existuje mnoho a se znalostí toho, který konkrétní onkomarker byl v krvi zachycen, lze soudit na tkáň nádoru – roste z plic, z kůže, ze střeva? Nález markerů neopravňuje ke stanovení konečné diagnózy, je ale důležitým vodítkem. Stolice se testuje především na přítomnost krve – jde o tzv. okultní (skryté) krvácení. Většina nádorů střev krvácí do dutiny střeva a ztracená krev může být s velkou citlivostí nalezena ve stolici.
Hadice
Nález krve ve stolici i nález patřičných onkomarkerů vedou pacienta nejčastěji ke kolonoskopickému (koloskopickému) vyšetření. Toto vyšetření je prováděno zavedením úzké, tuhé a ohebné hadice do konečníku. "Hadice" přístroje obsahuje optiku k pozorování stěny střev. Ty je potřeba napřed napnout nafouknutím plynu do střeva. Aby vůbec byly stěny střeva vidět, to musí být nejen vyprázdněno, ale doslova vyčištěno. Před koloskopickým vyšetřením je třeba podstoupit "očistnou kúru".
Nejčastěji spočívá v podávání silně projímavého roztoku po dobu dvou dní. Při koloskopickém vyšetření má lékař dobrý přehled o celé sliznici střeva. Nádory mívají velmi typickou podobu, ani koloskopické vyšetření ke stanovení diagnózy však nestačí. Během vyšetření lékař vyštípne kousek podezřelé stěny střeva a pošle vzorek na patologii.
Pod mikroskopem
Patolog pod mikroskopem zkoumá buňky ve vzorku stěny střeva. Podle mikroskopických znaků jednoznačně určuje, zda jde o buňky zhoubného nádoru, či nikoli. Zde vzniká s velkou pravděpodobností přesná diagnóza. Je ovšem možné, že při koloskopii vezme lékař náhodou malý kousek zdravé tkáně, i když je nádor třeba zlomek milimetru od kleští. Bohužel je tedy možné, že rakovinné bujení ujde patologově pozornosti.
Rentgen
I zobrazovací metody používající rentgenové paprsky mají k diagnostice nádorů střeva co říci. Tradiční rentgenologické vyšetření představuje irigografie, při níž je do střeva formou klystýru zavedena kontrastní látka. RTG snímek pak zobrazí defekty v náplni střeva, které mohou svědčit pro přítomnost nádoru nebo ozřejmit míru postižení.
Zajímavou moderní metodou je CT virtuální koloskopie. Při tomto vyšetření je břicho pacienta nasnímáno CT přístrojem. Z tradičních "salámových řezů" člověkem je pak dopočítán úplný 3D obraz střeva a na počítači se pak lze střevem virtuálně "proletět".
Vyšetření pohmatem
A výčet metod diagnostikování nádorů střeva by nebyl úplný bez vyšetření "per rectum". Právě prst v zadku je velmi často opomíjen, neboť jej nemilují pacienti ani lékaři. Přesto spousta nádorů střeva bývá už v dosahu tohoto prstu, a tak toto rychlé a neškodné vyšetření může pomoci zachránit mnoho životů.
Co by mělo vést k podezření
A jak byste na sobě mohli pozorovat nádor? Projevy se liší podle umístění nádoru. Na začátku tlustého střeva, ve vzestupném tračníku a části příčného tračníku působí rostoucí nádory nenápadné potíže. Pocity v břichu nemusí být žádné, zato pravidelnými malými ztrátami krve pacient postupně slábne a prvními příznaky pak mohou být únavnost, dýchavičnost, bledost, slabost, které vedou k záchytu chudokrevnosti v krevním obraze.
Nádory v následujících částech střeva způsobují častěji potíže se stolicí. Pacienti někdy popisují různé pocity v břiše, nádory mění charakter stolice i její rytmus, někdy se střídají průjmy a zácpy, střevo může mít citelně narušenou funkci. U nádorů blízko konečníku bývají poruchy odchodu stolice, obtíže při stolici, zúžená stolice ("žížala").
Kdo nemoc vyloučí
A kdy že tedy můžete být už klidní, kterým vyšetřením můžete uchlácholit hlodající podezření? Osobně bych byl klidný po koloskopickém vyšetření. Pokud lékař na tlustém střevě nádor nevidí, je zcela mizivá šance, že se tam něco nádorovitě nekalého děje.
(shmt)
Zdroje:
Vnitřní lékařství, 2.vydání, P. Klener et al. ISBN 80-7262-101-7
Basic Pathology, 6th ed., Kumar, Cotran, Robins et al. ISBN 0-7216-5122-4
Jerome J. DeCosse, MD; George J. Tsioulias, MD; Judish S. Jacobson, MPH (February 1994). Colorectal cancer: detection, treatment, and rehabilitation
