Novinky pro pacienty
Psychoonkologie jako pomoc pro nemocné i jejich blízké
Rakovina… slovo, které ve většině z nás vyvolá děs a jen ty nejčernější představy. Nemoc, která neočekávaně a hluboce zasáhne život postižených i jejich blízkých.V žádném případě rakovina neznamená, že bychom měli boj vzdát. Přesto je ale velmi těžké se s touto diagnózou vyrovnat – raději se vyhneme výrazu smířit, což má velmi blízko k představě rezignace.
Vyrovnání se s diagnózou, její přijetí a rozhodnutí se bojovat dál je ale velmi důležitým momentem v životě nemocného a určuje, jak bude léčba a spolupráce s lékaři probíhat (a bez nadsázky můžeme říci, že do určité míry ovlivní i úspěch léčby).
Významnou roli v prevenci a léčbě rakoviny hraje dostatečná informovanost pacienta a jeho schopnost zaujmout aktivní postoj. Aktivita, silná vůle a chuť do života hrají důležitou roli při návratu zpátky do plnohodnotného života.
Nemocný má v sobě sílu přispět ke svému uzdravení. Nejsou to lékaři, kteří nás uzdravují – ti mohou pouze všemi možnými prostředky k našemu uzdravení přispět. Uzdravit se ale musíme především my sami.
Nelze však očekávat zázraky, jsou onemocnění, u kterých je diagnóza velmi nepříznivá i přes veškeré přispění lékařské i podpůrné péče. Naděje a síla bojovat ale naši šanci na uzdravení významně zvyšují.
Psychická podpora je důležitou součástí léčby
S emocemi lidí nemocných rakovinou pracuje i psychoonkologie. Péči potřebují pacienti ve všech stadiích – v době nejistoty, kdy je diagnóza teprve stanovována, v průběhu léčby i ve smutných momentech, kdy nezbývá než konstatovat, že v boji se zákeřným onemocněním není možné zvítězit. Vždy by měl ale být na prvním místě dobrý pocit a pokud možno co nejvyšší kvalita života pacienta.
Musíme si ale uvědomit, že podporu nepotřebuje jen pacient, ale i jeho okolí. Starat se o nemocného člověka, být mu po celou dobu jeho nemoci oporou, zažívat s ním chvíle naděje a štěstí při zlepšení nebo vyléčení rakoviny, ale i jejich ztráty, když se nemoc vrátí nebo se její průběh opět zhorší, to vše vyžaduje od příbuzných a blízkých nemocného člověka velkou sílu a odolnost. Proto by měl být psycholog k dispozici i lidem v okolí nemocného a pomáhat jim každodenní stres a starosti zpracovat.
(hak)