Novinky pro laiky
I při rakovině tlustého střeva je třeba hodně pít
Kolorektální karcinom je civilizační onemocnění. A jako takové se do určité míry dá ovlivnit správnou životosprávou, pravidelnou fyzickou aktivitou a v neposlední řadě dostatečným příjmem tekutin.Pět skleniček vody pro prevenci
Voda je důležitá pro správnou funkci střev a trávicí soustavy. Je prokázáno, že dostatečný příjem tekutin ochrání organismus před rozvojem kolorektálního karcinomu (KK). Dosud však není jasně stanoveno, do jaké míry. Podle americké studie z Centra pro výzkum rakoviny se pitím čtyř až pěti skleniček vody denně snížilo riziko vzniku KK o 45 % u mužů a o 32 % u žen oproti kontrolní skupině, která denně vypila pouhé dvě sklenky vody.
Pít vodu ano – ale jakou?
Dbát o dostatečný příjem tekutin se skutečně vyplatí. Voda napomáhá zředit a odplavit škodlivé látky ze střev, zrychluje pasáž stolice, a tudíž zkracuje dobu, kdy tyto karcinogeny mají šanci působit na střevní sliznici. Nedostatek zásobení organismu vodou také nepříznivě ovlivňuje vodní hospodářství v tělních buňkách a negativně působí na látkovou výměnu. Dlouhodobá studie v Číně naopak potvrdila, že riziko vzniku KK významně stoupá při zvýšeném příjmu vody ze znečištěného zdroje, zejména pak ze studní.
Moč jako indikátor
Obecně je doporučováno vypít denně asi 2,5 litru neboli 10–12 skleniček tekutin, především pak vody. Pozor na odvodňující vliv nápojů s obsahem kofeinu, jako čaje, kávy nebo coly. Samozřejmostí je uzpůsobit pitný režim zvýšené fyzické aktivitě a letním teplotám. Ukazatelem nedostatečného příjmu tekutin je pak zácpa a tmavě žlutá barva vyloučené moči.
Příště až vás přepadne žízeň – dejte si vodu z kvalitního zdroje! Působí blahodárně na organismus a přispívá vedle zdravé životosprávy a pravidelného pohybu k ochraně proti rakovině tlustého střeva a konečníku.
(thom)
Zdroje:
www.bowelcanceruk.org.uk
Journal of Clinical Oncology, 2004 Jan 22 (2): 383–385
Cancer Epidemiol Biomarkers Prev. 1996 Jul; 5 (7): 495–502
Int. J. Cancer, 1999 Nov, 82 (4): 484–489
The European Journal of Public Health 2005 15 (6): 652–656